Janáčkova filharmonie zahrála dětem a s dětmi

Print Friendly, PDF & Email

Janáčkova filharmonie zahrála dětem a s dětmi

Eva Polášková

V rámci Múziády 2017 proběhl 15.června také mimořádně zdařilý koncert „Filharmonie dětem“, který představil talentované žáky a studenty ZUŠ Moravskoslezského a Jihomoravského kraje. Mladí muzikanti, kteří již v únoru prošli náročným konkurzem, zasedli v orchestru po boku profesionálních hráčů Janáčkovy filharmonie a někteří z nich vystoupili také jako sólisté.

Úvod večera patřil tradičně těm, kteří se zasloužili o vznik koncertu. Slova se postupně ujali: Ing. Zbyněk Pražák, Ph.D. – náměstek primátora statutárního města Ostravy , Mgr. et Mgr. Lukáš Curylo – náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje,Mgr. Pavla Kovalová – ředitelka ZUŠ E. Marhuly v Ostravě – M.Horách a předsedkyně sdružení Múza a Petr Karas, hlavní organizátor festuvalu Mozartovy děti

O hudební otevření se postaral Dominik Krayzel ze ZUŠ E. Marhuly ,který uspěl v interpretační soutěži JFO na sólové vystoupení na tomto koncertě. Za doprovodu JFO jsme vyslechli nejprve My way a Davida a Goliáše. Mladý tenorista se zhostil známých jazzových standardů se ctí. Jeho projev byl přesvědčivý a to přesto, že není příliš obvyklé, aby bilanční vyznáni My way – známe zejména z podání F.Sinatry – zpíval 16tiletý mladík. Je škoda, že dramaturgové koncertu zařadili tuto píseň na samý úvod večera. Velmi dobře by vyzněla jako závěrečná tečka (alespoň první půle koncertu). V české „Ježkárně“ David a Goliáš se Dominikovi naopak podařilo předat veškerou lehkost a humor mládí. Intonační a rytmické přesnost i pregnantní deklamace textu Voskovce a Wericha dává tušit další umělecký růst.

Gershwinovu Rapsodii v modrém Matěj Arendárik, korepetitor NDM. Zde je na místě vyzdvihnout jistou dirigentskou ruku Stanislava Vavřínka, který celý hudební kolos držel a bezpečně dovedl až do cílové dvojčáry.

Po pauze, nezbytné k přestavbě koncertního pódia, zasedli k hráčským pultům „mladí Mozarti“ z uměleckých škol severní a jižní Moravy. Aby se divák-posluchač dobře orientoval, kdo je kdo, byli od tmavých filharmoniků odlišeni bílou košilí, motýlkem a šlemi (u nás též řečeno „kšandami“ J).

BigBand ze Smetanky Zdeňka Treblíka, JFO a mladí Mozarti začali druhou půli svižně. V Bugatti stepu zazářil klavírista bandu a na pět minut zcela ovládl pódium i jinak poněkud zádumčivého Steinwaye. Osvěžení v podobě mladých muzikantů nabíralo s každým standardem G. Millera na intenzitě a s příchodem zpěváka Ondřeje Rumla se už rovnalo slušnému průvanu v řadách filharmoniků. Velmi příjemná atmosféra uvnitř orchestru se přenášela do sálu a pravidelní návštěvníci abonentních koncertů se bavili novou tváří orchestru. O. Ruml předvedl profesionální výkon – kombinace jistého vokálního a pohybového projevu, spolu s nenucenou gestikou nikoho nenechal na pochybách o zpěvákových kvalitách. Jeho hlas měl osobitou barvu a ve všech polohách byl zcela znělý, bez intonačních zaváhání (zejména v New York, New York). Stejně tak i poslední sólistka večera, Hana Holišová, kterou my na severu známe především jako zpívající herečku. Na pódiu byla jako doma – v komunikaci s orchestrem i s pěveckým partnerem. Respekt celého sálu si vysloužila interpretací Gershwinovy Summer time, v netypicky polyrytmické úpravě. Semaforské terceto (v tomto případě duet) Tak abyste to věděla bylo dokonce reprízováno v závěru koncertu.

Závěrečné defilé mladých Mozartů dojalo nejen rodinné příslušníky v sále, ale bylo hlavně zadostiučiněním pro velký počet učitelů ZUŠ, kteří byli přítomni v publiku. Příležitost vystoupit po boku profesionálních hudebníků si tito mladí Mozarti ponesou celý život.

Tedy příští rok opět nashledanou s dalšími mladými Mozarty.

Napsat komentář